Podporujeme romské studenty na cestě za vzděláním
Podporujeme romské studenty na cestě za vzděláním

Honza: Posílali mě na učňák, teď studuju obchodku

Vložil/a Pavla Kolářová 05/27/2021


Honza je studentem, který svou houževnatostí připomíná spíše Emila Zátopka, než mladého středoškoláka. Když mu něco nejde, o to víc na sobě maká. Když ho někdo podceňuje, snaží se mu dokázat opak. „Když jsem byl v 9. třídě, tak jsme se se spolužáky hecovali, kdo bude mít lepší známky. A tak jsme nakonec měli všichni hezký vysvědčení. Zlom pak ještě nastal, když se mě ředitel zeptal, kam chci na střední. Odpověděl jsem mu jeden z výučních oborů, protože jsem stále nevěděl, kam jít. Pan ředitel odvětil, že na učňák bych se mohl dostat. Jeho reakce mě namotivovala a tak jsem se přihlásil na maturitní obor.“

Honzovi je nyní 20 let a studuje 3. ročník Obchodní akademie v Brně. Má rád účetnictví a jednou by rád pracoval v kanceláří za počítačem. A proč právě tato práce? „Uvědomil jsem si, že bych rád dělal práci s počítačem, někde v teple a to je přesně kancelář, “ směje se Honza.

Než nastoupil na obchodní akademii, vyzkoušel napřed dvě jiné SŠ. „Celé mi to trvalo, protože u nás v rodině má maturitu jen bratranec, tudíž mi chyběly vzory. Zkusil jsem studovat na grafické škole a pak i na elektromechanika. To vůbec nevím, jak mě napadlo, tam jsem se cítil úplně ztraceně a mezitím, co všichni spolužáci věděli, co je tranzistor, já se je snažil v látce dohnat. Nakonec jsem se rozhodl odejít a chvíli jsem byl na pracáku. V té době mi bylo teprve 15 a nikde mě nechtěli zaměstnat. Chvíli jsem pracoval v Albertu, kde mě práce hodně bavila, ale v hlavě jsem měl neustále myšlenku, že chci dobrý vzdělání.“

Svou další volbu školy už Honza pořádně promyslel a nelituje toho. „Uvědomil jsem si, že mě baví práce s počítačem, že nechci dělat venku a mám rád ticho a klid. Tak jsem přišel na to, že účetnictví by mohlo být pro mě. No a oplatilo se to a na škole jsem do teď. Během korony je to hodně náročné, protože online výuka mi úplně nevyhovuje. Naštěstí když s něčím hodně bojuji, můžu do Íkvéčka na doučko.“

V Íkvéčku Honza nevyužívá jen doučování, ale jak sám hodnotí, program Gendalos je pro něj místo, kde získává motivaci. „V životě mě ovlivnili dva lidé, byla to má přítelkyně, se kterou se podporujeme, a potom Tomáš A. To byl můj klíčový pracovník, který mě dokázal neskutečně nakopnout.

Zájemcům o Gendalos bych vzkázal: „Nebojte si stanovit velký cíl, máte na to, vzdělání je pro Romy velmi důležité. Dokažme majoritě, že i v menšině jsou slušní a vzdělání lidé, ať nás uznávají a respektují.“