V září 2022 začala Kristýna studovat na jedné z brněnských zdravotnických středních škol. Finanční situace její rodiny ale nebyla dobrá, její rodiče byli v neustálém ostrém konfliktu a navíc se celá rodina velmi často stěhovala napříč celou Českou republikou. 

Kristýna tehdy netušila, na koho se ohledně nepříjemné rodinné situace obrátit a svěřovala se jen svému kamarádovi Davidovi. Ten jí navrhl, aby začala stejně jako on docházet do IQ Roma servisu a pokusila se zde s pracovníky hledat způsoby, jak školu dokončit i navzdory nepříznivým podmínkám. Tak začalo Kristýnino působení v Gendalos. Nejdříve využívala hlavně doučování, finanční podporu ze stipendijního fondu Gendalos, a účastnila se volnočasových akcí. Již po pár týdnech se ale její rodiče opět rozhodli odstěhovat mimo Jihomoravský kraj. Kristýně tak hrozilo, že bude muset odejít ze školy, která ji baví a naplňuje a velmi dobře se jí tam daří, a že bude muset zpřetrhat vazby se všemi přáteli. Nakonec rodiče souhlasili s tím, aby Kristýna nastoupila v Brně na internát a za nimi jezdila pouze na víkendy. Ty však pro ni byly psychicky velmi náročné, protože vztah rodičů byl stále velmi konfliktní a děti dostávaly jen minimum péče.  

Kristýna neměla možnost se doma v klidu ani vyspat, natož se připravovat do školy. Stav se ještě zhoršil, když jí rodiče po pár týdnech přestali poskytovat peníze na ubytování na internátu, na stravu i jízdenky. Vyhrocené konflikty se celkově čím dál více týkaly i přímo Kristýny. Kristýna dočasně našla útočiště v rodině Davida a u své starší sestry, která již delší dobu žije sama. Sestra se obrátila na IQRS s tím, že bude v rámci svých možností ráda spolupracovat, aby měla Kristýna kde bydlet a mohla dostudovat. Urychleně jsme vybrali vhodná stipendia, kterými se díky Kristýnině výbornému prospěchu podařilo pokrýt internát, obědy i školní pomůcky.  

Rodinná situace se ale dále velmi výrazně zhoršovala, Kristýna navíc začala mít zdravotní komplikace a její rodina ji při jejich překonávání nijak nepodporovala. Když Kristýna zjistila, že pro ni existuje možnost převzetí do péče jiné osoby, začala tuto variantu s pracovníky IQRS aktivně řešit. Pomocnou ruku Kristýně nabídli rodiče Davida, s nimiž se už dobře znala. Ti se nakonec stali jejími pěstouny. Druhý ročník SŠ tak Kristýna zahájila už v obklopení nové rodiny. Vlastní rodiče ji úplně přestali kontaktovat a od léta 2023 se s nimi neviděla. 

Nová rodina jí poskytuje zázemí i pochopení a plně ji podporuje v jejím studiu. Sama Kristýna se sice podceňuje, má pochybnosti, zda se jí podaří odmaturovat a bojí se, aby neskončila stejně jako její rodiče. Ve skutečnosti si ale navzdory všemu, co se v jejím životě odehrálo, stále udržuje výborné známky a pokračuje v čerpání studentských stipendií založených právě na dobrém prospěchu.  

„Kdyby Íkvéčko a David nepomohli, byla bych s rodičema, bez školy, byla bych na pracáku, to je jasné. Neměla bych telefon, kontakt s kamarády, byla bych někde daleko. A myslím si, že bych na tom byla fyzicky i psychicky hůř.“